Erdogan Atalay - malý velký muž

22. října 2008 v 13:29 | Božena |  Z mého archivu

Rozhovor z časopisu Seriál, z prosince 2001

s Erdoganem rozmlouval šéfredaktor tohoto časopisu Haresh Shah. Tento časopis již nevychází.




Erdogan Atalay
Erdogan alias Semir Gerkhan nás pustil do svého soukromí. Je stejně milý a otevřený jako postava, kterou hraje.


Hned na začátku telefonického rozhovoru mě Erdogan překvapil milou otevřeností a "upvídaností". Za chvíli se do toho malého, milého chlapíka celá naše redakce zamilovala.



Nesdílíte s námi občas pocit, že seriály jako Kobra 11 jsou tak trochu oslavou násilí?
Ano, to je pravda. Lidé zkrátka milují Kobru kvůli akci. Snaha nás herců ale sahá dál - Chceme vyprávět příběh. Protože jinak by to bylo jen jedna bouračka za druhou! ( směje se) Snažíme se, aby akce nebyla pořád na prvním místě. Rádi bychom, aby diváci na pozadí výbuchů a rozmláceného železa odhalili příběh a pochopili ho. Pracujeme s pocitem, že lidem také něco sdělujeme.



Tomu rozumíme, ale občas to vypadá, že je akce důležitější než lidský faktor.
Ano, máte pravdu, občas tomu tak je. Já, ale věřím tomu, že akční stránka v Kobře 11 jde ruku v ruce s příběhem. Kdybychom to tak nedělali, bylo by to samozřejmě možné kritizovat.



Nedávno jsem listoval americkým časopisem Entertaimment Weekly. Dočetl jsem se. že si Hollywod od 11. září láme hlavu, jestli náhodou filmy s Bruccem Wiillisem, Sylvestrem Stallonem a Arnoldem Schwarzeneggrem nemohly inspirovat teroristy. Co si o tom myslíte ?
Nevěřím tomu, že by teroristé čerpali nápady ze sledování filmů. To, co děláme my nebo co se odehrává na filmovém plátně, totiž není dost dobře možné zopakovat v reálném životě- Co se týče Kobry, všechny ty bouračky by prostě nemohl jen tak okopírovat. A i kdyby se o to někdo nakrásně pokusil, byl by na místě mrtvý. Prostě by to nefungovalo. To, co se změnilo nebo se alespoň podle mého názoru mění, je to , že se ve filmech omezí počet zbytečných mrtvol. V některých pořadech na tom vůbec nezáleží, lidé umírají vpravo vlevo, ale hlavnš, že je tam akce. Myslím, že tohle přestane. V Kobře to tak neděláme. Když u nás někdo zemře, buď si to přivolá sám, nebo je to nějaký imbecil či těžký kriminálník. Nemáme tolik zbytečně zabitých, a to je pro nás taková malá omluva. Věřím, že se teď Američané ve svých filmech vzdají neustálého střílení nevinných obětí. Smrt musí mít v příběhu jasné opodstatnění . Rozumíte jak to myslím?



Jestli se nemýlím, tak Německo má podobný společensko- kulturní konflikt ze svou tureckou populací, jako má například Anglie s indickými a pakistánskými obyvateli. Pomohlo vaše postavení německo/turecké hvězdy zlepšit porozumění mezi Němci a Turky žijícími v Německu?
Exotický původ Semira Gerkhana je v seriálu důležitý. Ale na druhou stranu je to pořád jenom policista, který vypadá trochu jako cizinec. A takového byste dneska našli skoro v každé evropské zemi, ve Francii, v Anglii… Prostě se cizinci začlenili do kultury té které země, protože tam dlouho žili nebo se tam dokonce narodili. A já Semira jako symbol turecké populace, který má zvláštní postavení v policejním oddělení, nevidím. A ani jako herec se o to
tak nesnažím podávat. Seriál nemá za úkol řešit otázku pravicového radikalismu, to je na něj příliš složité. Něco takového by se ani nedalo do 45 minutové epizody vměstnat. Navíc má každý díl zcela nový námět.



Ano, to je pravda. jenom jsem si myslel, že když je někdo tak slavný jako vy, lidé se s ním budou snažit ztotožnit a řeknou si: hej, tenhle je z Turecka a není o nic výjimečnější než my - je to jeden z nás! Pomyslí si, že mohou dokázat to , co on.
Ano, v podstatě mate pravdu. V Turecku se Kobra stala úžasně populární. Jeto přirozené, lidem v Turecku se seriál líbí a jsou rádi, že jeden z nich hraje v německé televizi.



Jsou na vás pyšní?
Vlastně ano. Ale v Německu jsou i jiné seriály, ve kterých Turek nebo černoch hrají komisaře. Naše multietnická společnost se už naštěstí i v Evropě stala natolik přirozená, že už není potřeba vysvětlovat, proč je někdo bílý a jiný černý.




Máte rád kaskadérské kousky, která v Kobře provádíte ?
Ano.








Měl jste během natáčení nebezpečných scén nějakou vážnější nehodu ?
Co se nehod týče, nebudu tady mluvit o pár škrábancích a nějaké té modřině. Pár maličkostí možná,ale opravdovou nehodu ne. Snad jen prasklý obratel. Navíc máme vlastní kaskadérský štáb. Můj dubler Ramazan Bulut , také Turek, a například Karl Stuck se už zranili. Ale celý tým spolu pracuje už léta a svou práci odvádí perfektně. Nad to máme velmi vysoké bezpečnostní normy. Má to být zábava a nikdo se nesmí zranit. I přesto, nebezpečí je jejich profesí, tudíž riziko vždycky je a bude. I ty situace, které sám dělám jsou čas od času riskantní, ale jen minimálně. Všechno se pečlivě zkouší a technika je natolik vyspělá, že se skutečně nic nemůže stát. Dráhy kudy auto poletí, jsou vypočítané, všude visí ochranné sítě a bariéry. Všechno je jištěné zabezpečené. Jinak bychom museli pořád měnit štáb. ( směje se)






Jak dlouho už Kobru natáčíte?
Tohle bude můj šestý rok.



Jak dlouho myslíte, že to ještě vydržíte?
No, mám pár vlastních projektů, které bych chtěl uskutečnit. Také píšu a na Kobře budu dělat, dokud bude úspěšná a dokud se na ni lidé budou chtít koukat. Ke Kobře má zvláštní vztah, protože jsem tam jediný původní herec.



Zůstáváte s Kobrou dnem i nocí, nebo n ni s odchodem ze studia zapomínáte?
Když jdu domů? Jo, to ji nechávám v ateliéru.



Je vaše práce stresující nebo je to jen obyčejná každodenní rutina?
Může to být trochu stresující, protože všechno, co děláme, musí být perfektní, a to ve velice krátkém čase, který máme k dispozici. To bývá velký nervák. Prožíváme dlouhých 10-14 hodin každý den.




I přes víkendy?
Ano,i přes víkendy,. pro mě vlastně žádný víkend neexistuje. Já mám jen natáčecí a volné dny.



Jestli je to tak jako říkáte, jak funguje vztah s vaší přítelkyní? Mám dojem, že chodíte se svou agentkou, Ann Marií?


Jo, jo.



Máte čas jeden na druhého nebo se všechno točí okolo práce ?
Žijeme v Cologne a já tam jsem tak často, jak to jen jde. Ale pořád létám z Cologne do Berlína a zpátky. Samozřejmě je se mnou kdykoliv má čas. Právě teď má času docela dost, ale když dostane nějakou nabídku, pak je to složité.

Ona je také herečka ?
Ano, dokonce hrála i v Kobře a v jednom akčním filmu, který jsme natáčeli loni. Před čtyřmi lety se objevila v Pohotovosti v roli německé turistky.




To znamená, že spolu pracujete a čas na sebe tedy máte ?
Ano, právě teď to funguje dobře, ale když dostane zase nějakou práci, bude to složitější. Ale to je holt naše práce.



Jaké jsou vaše oblíbené koníčky ?
Miluji potápění a jízdu na kolečkových bruslích. A také jsem skákal padákem. Je to neobyčejný zážitek! A k mým hobby patří také auta.



Máte na mysli závodní auta ?
Ne závodní, úplně obyčejná auta. Můj automobil je veterán Spitfire MK 3 z roku 1969



Jezdíte s ním po německých dálnicích?
Jo, ale jen občas a ne v seriálu. Další auta, která mám jsou BMW a Masserati - já prostě auta tak nějak zbožňuji.



Znamená to, že de žádných dálnic v osobním životě nebojíte?
Vlastně ne. Vy voláte z Prahy, ne ?



Ano, jsem v Praze ?
To je nádherné, nádherné, nádherné město.



Kdy jste tu byl ?
Byl jsem tam na prvním výletě, na který jsme si vyrazili s mou přítelkyní ( Astrid Ann Marie Pollmann) brzy poté, co jsme se dali dohromady, v dubnu 1999.



Tak to si ten výlet musíte zopakovat a stát se našimi hosty.
Moc rádi! Opravdu to město miluji. Vzpomínám si na Židovský hřbitov, naprosto neuvěřitelný, celý příběh Kafky. Kafka Café a celé Staré město. Praha má pro mne zvláštní půvab. Říkal jsem Ann Marii, že do Prahy musíme jezdit každý rok.



Tak to byste měli naskočit do vašeho Spitfira. Z Berlína to nemáte tak daleko a teď tu máte nové přítele vlastně celou redakci.
Jo, díky. Znáte ten nádherný hotel Evropa ?



Ano, ten je pět minut pěšky odtud.
To je skvělé. Jsem si jist, že se tam vrátíme.



Nestává se vám občas. že by k vám někdo na ulici někdo přišel a žádal vás o pomoc ?
No, jistě ( směje se ). Ne, nepletou si mě s policistou. Když už mě někdo osloví, chce buď autogram nebo jenom pozdravit.



Zastavila někdy vašeho Spitfira letícího po dálnici policie ?
Ano, ale jen když už někoho přede mnou zastavili a vidí, že se blíží Kobra. je to docela legrace. Občas si řekneme pár slov a pak mě nechají jet.



Chtěl byste se někdy stát skutečným policistou nebo vám stačí, že si na něj hrajete ?
Dobře vím, že policisté po celím světě jsou velmi špatně placeni. A přitom mají neuvěřitelně nebezpečné povolání. tak si na ně raději budu dál jenom hrát.



Kdybyste se v životě ocitl v nějaké nebezpečné situaci, byl byste schopen zastřelit člověka ?
Nikdy jsem se v podobné situaci naštěstí neocitla doufám , že i v budoucnu mě to mine. To by byla tragédie, v reálu je to něco úplně jiného, než ve filmu. Jsem si vědom toho, že to co je možné v televizi, nemusí být možné ve skutečnosti.



Ovlivnil váš život nějak fakt, že nejste příliš vysoký ( 160 cm)?
Ne, nikdy. Má výška nikdy nepracovala v můj prospěch či neprospěch. pro mě to není důležité. Nerozlišuji jestli je někdo vysoký nebo ne. Důležité je, co umíte. V podstatě jsem spokojený takový, jaký jsem. Jediný problém vidím v oblékání. Když si něco pěkného vyhlédnu, bývá to obvykle moc velké.




Jak se připravujete na svou roli ? Studoval jste třeba na policejní akademii nebo podobných institucích ?
Před šesti lety jsem jezdíval s dálniční policií. Ale v konečném důsledku si toho oni ve srovnání s námi moc neužijí. Sbíral jsem informace, co a jak policista dělá, a zbytek jsem pochytil časem. Také jsem úzce spolupracoval se členy oddílu Einsatz Kommanda, kteří nám čas od času pár věcí ujasnili a pomáhají nám celých těch šest let, co Kobru natáčíme.



Chtěl byste říct něco svým fanouškům?
Chtěl bych svým fanouškům velice poděkovat. Je to skutečně skvělý pocit vědět, jak je pořád v zahraničí úspěšný. Cítím, že ta tvrdá práce nebyla zy
zbytečná a že se lidem výsledek líbí. jsem opravdu velmi vděčný. Připadá mi to úžasné, je to úspěch, se kterým nikdo nepočítal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 caty caty | 11. června 2016 v 13:37 | Reagovat

Perfetní článek. Zas další informace. V Praze mám sestru a letos tam jedu.

2 caty caty | 26. července 2016 v 7:52 | Reagovat

Praha, Praha a je to tady. Za hodinu jedu. :) A podívám se i na Grand hotel Evropa. Jo to má pravdu. V Praze jsem byla nejmín 20 krát. Moji rodiče tam měli obchodní vztahy, takže ji trochu znám, ale je tak veliká, že se prostě nedá stihnout podívat se na všechny památky a ještě zajít do kina atď, za jeden týden. Už se těším. Přesto tam budu mít internet. Naschledanou za púl dne.

3 caty caty | 27. července 2016 v 11:56 | Reagovat

Dnes to bude Staré město, Hrad, atd. Tak zatím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama