Povídka - první část

9. května 2008 v 21:46 | Božena |  Povídky
Ahoj, vy kdo sledujete seriál Kobra 11, a to si myslím, že ten , kdo tyto stránky navštíví, domovský seriál Erdogana Atalaye Alarm für Cobra 11, určitě sleduje. Protože se mi nelíbilo jak tragicky přišel Tom o svoji lásku Elenu, vymyslela jsem si tuto povídku, třeba si ji přečtete, tak pěknou zábavu
Stíny minulosti- návrat
"Semíre vstávej,"něžně budila svého manžela Andrea: "Snídaně je na stole!."Semír se blaženě protahoval v teplé posteli : " Přijedeme pozdě do práce,"znovu probírala snícího Semíra Andrea. Teplá snídaně voněla Semírovi pod nos, to když byl svobodný, odbyl se něčím studeným, nebo si koupil svačinu cestou do práce. Teď má jeho život jiný řád. Semírův pohled spočinul na velkém plyšovém medvědovi a hned si uvědomil, že dnes mají jít na návštěvu k Tomovi. Konečně se Tom vrátí po dovolené do práce. Tom měl, ale ještě dovolenou a dnes si má jet pro Elenu a jejich synka do porodnice.
Semír vyskočil z teplé postele objal Andreu a skončil pod studenou sprchou , která ho vracela do reality každodenního života. Nemohl se dočkat až mu skončí ty nezáživné služby s Hertzbergrem, který když právě něco nebaští, tak pospává.
" Semíre zvoní ti mobil, je od Toma", podávala Andrea telefon Semírovi. " Co se děje Tome,"
"Ahoj parťáku, chtěl jsem Ti jen připomenout dnešní návštěvu",připomínal Semírovi Tom,: "Musíte s Andreou přivítat na svět našeho malého Bruna." "No jo, díky Tome to víš, že už se těšíme, zatím ahoj", ukončil Semír telefonní hovor.
Když Semír s Andreou scházeli po schodech k autu, Semír jen tak prohodil" Andreo nechtěla bys taky malého Semírka?". Andrea se pousmála, vlepila Semírovi pusu, ale neodpověděla.
Na služebnu dorazili jako první. Semírovi se to hodilo, měl dost času dopsat včerejší hlášení…
Vyparáděný Tom se chystal pro Elenu , auto naleštěné, aby malý přišel do čistého. Elena už Toma nedočkavě vyhlížela. " Tak pojedeme," a Tom vzal opatrně synka do náručí, byl tak šťastný, teď jsou konečně rodina, má hodnou ženu a krásného synka. Elena se usadila na zadním sedadle auta a Tom jí podal v peřince vrnící miminko. " Tak rodinko, jedeme domů, tam nás čeká překvapení." Tom měl všude pečlivě uklizeno, pro Bruna nachystanou postýlku , pro Elenu na stole ve váze obrovskou kytici růží. Dokonce už koupil i houpacího koně - asi si neuvědomil, že ještě uběhne nějaký čas, než se klouček na koníka posadí.
" Miláčku," obrátil se Tom k Eleně : " Ještě pro něco skočím do supermarketu, hned budu zpátky." Tom zaparkoval auto a odběhl pro oblíbené zákusky svojí Eleny. S úhledně zabaleným balíčkem se vracel k autu. Oči otevřené dokořán,hledal svoje auto, které nikde nebylo, že by Elena odjela sama, to se mu zdálo nepravděpodobné, ale vzal si taxi a jel domů.
Doma nikdo, zoufalý Tom si uvědomoval vážnost situace ….
Semír dopisoval hlášení, když uviděl ve dveřích Toma, byl bledý jako stěna, Semír viděl, že se stalo něco hrozného a neodvážil se na účet Toma vtipkovat jako jindy. " Semire někdo mi unesl Elenu i s malým," Tom zabořil tvář do dlaní a z očí mu stékaly slzy. Andrea mu podala prášek na uklidnění a sama roztřesená začala jako zkušená vyšetřovatelka hledat v počítači, lidi, kteří by mohli Tomovi, tak krutým způsobem ublížit. " Semíre to jsou všichni,co Tom zatkl a co už si svůj trest odpykali," " Díky Andreo, omrknu to, nahlas to šéfové." " Počkej pojedu s tebou, řekl Tom, " tady stejně nejsem nic platný a chci svoji Elenu i Bruna zpátky."
" Semíre buďte opatrní," připomínala jako vždy Andea svému muži. Semír jí vlepil pusu a spěchal za Tomem, který už seděl v autě….
Elena se věnovala svému malému synkovi a ani nepostřehla, že za volat sedá cizí muž. " Tome máš všechno,"pozdvihla oči k řidiči, když už se auto rozjíždělo. " Co ty tady děláš Maxi, kde je Tom!, kam mě to vezeš?,prosím tě zastav!!" Elena byla zoufalá, v řidiči poznala svého bývalého přítele, " Buď zticha, vezu tě k nám domů, budeme žít spolu, tak jak jsem si to vždycky přál, ani nevíš, že co mě propustili z basy jsem tě každý den sledoval, chodil jsem za tebou jako stín, ale až dnes mi to vyšlo." "Ale Maxi já mám přece svého muže, nemůžu žít s tebou." " No jo ten tvůj Tom, kvůli němu jsi mě ani nevnímala, ale už mu tě nedám."
Elena začala plakat, " Buď už zticha nebo budu zlý a to bych nerad!" Auto vyjelo z města,
zanedlouho sjelo z dálnice na lesní cestu…
Semír s Tomem byli bezradní, všichni podezřelí měli alibi . Tom byl zoufalý, "čas běží tak rychle snad se jim nic nestane." Semír věděl, že nemá cenu Toma utěšovat, " Tome musíme to vzít za druhý konec, musíme si proklepnout známé a přátele Eleny"….
Auto s Elenou zastavilo u chaty hluboko v lese. " Tak pojď tady máš všechno co potřebuješ, nic ti tu nebude chybět. Elena si uvědomila, že nemá cenu se s Maxem dohadovat , choval se jako psychopat, a ona věděla, že musí být opatrná hlavně kvůli svému maličkému, který si spokojeně vrněl v peřince. "Však nás tvůj tatínek brzy najde",uklidňovala sama sebe. Seděla na široké posteli, malý se začal probouzet, nakrmila a přebalila ho. S dítětem v náručí se chtěla podívat ven, ale těžké dveře byly zamčeny.Vypadalo to, že Max někam odešel. Elena to tady dobře znala, když byli s Maxem přátelé, několikrát tu byla, Max se k ní choval majetnicky a Elena jejich vztah rázně ukončila….
Bylo pozdě odpoledne a Andrea stále seděla u počítače a hledala, sama ale nevěděla kudy kam. " Tome, copak ti nikdy Elena nevyprávěla o svých známých, " dožadoval se odpovědi Semir. Tom seděl jako hromádka neštěstí : "Elena mi vyprávěla, že kdysi chodila s jedním přítelem, ale brzy se rozešli, moc jim to neklapalo, říkala, že se nemohla na nikoho ani podívat, jak na ni žárlil, ale opravdu nevím jak se jmenoval." "A co fotografie," navrhla Andrea, " třeba toho přítele najdeme tam." Andrea vypnula počítač a všichni tři odjeli k Tomovi, hledat něco, co by je v pátrání po Eleně popostrčilo vpřed…
Elena byla po namáhavém dni unavená a brzy usnula vedle Bruna. Snad se ráno probudí do lepšího dne, snad je to všechno jen zlý sen , který ráno skončí…
" Tome, prosím tě kdo je tohle", zeptal se Semír podával Tomovi fotografii nějakého muže.
" To by mohl být on , ale Semire já opravdu nevím , já ho neznám". Ale malá stopa tu byla.
Tom byl už tak vyčerpaný, že nebyl schopen ani rozumně přemýšlet. Měl před očima jen Elenu s malým, a teď tady má prázdnou postýlku a jeho drazí jsou kdo ví kde…
" Tome ráno se podíváme do počítače, třeba toho člověka máme v databázi, když už to byl takový gauner," prohlásil Semír a odjeli s Andreou domů. Tu noc toho nikdo z těch tří moc nenaspal…
To ráno bylo pro Toma nejčernější v jeho životě, byl bledý, neoholený a děsně unavený. Andrea už hledala ve svém počítači a srovnávala muže z fotografie s ostatními na počítači. Semír seděl vedle, aby snad něco nepřehlédla., uvědomoval si, že by nechtěl zažít, kdyby se Andree něco stalo.
" Mám ho, byl zadržený za omezování osobní svobody," Tom vyskočil, Semir se vytrhl ze svých myšlenek . " Podívejte se je to nějaký Max Schwarz a bydlí v domě na Vyhlídce13, " oznamovala svým kolegům Andrea, Semír jí vlepil pusu a už utíkal k autu. " Ne, ne Tome, řídit budu já," Tom se poslušně usadil na sedadlo spolujezdce a stříbrné BMW vyrazilo s blikajícím majáčkem na střeše….
" Eleno, lásko moje, nesu ti něco k jídlu, probudil Elenu hlas, který jí ujistil, že ten strašný sen je skutečnost." Maxi prosím, odvez nás domů,"prosila Elena. " Ne tady jsi doma, já se o tebe s nikým dělit nebudu," chytil Elenu kolem ramen, " a když budeš zlobit, tak " jeho pohled spočinul na spícím Brunovi. Elena pochopila, že jediná možnost jak s Maxem vyjít, je vydržet toto peklo kvůli Tomovi a kvůli tomu maličkému…
Semír s Tomem zvonili u Maxova bytu , všude bylo ticho nikdo neotvíral. Zvědavá sousedka vystrčila bradu z vedlejších dveří, " Jo, ten už se tady neukázal pěkných pár dní, asi je u své matky na venkově." Ta zvědavá paní naštěstí věděla i adresu Maxovy matky .
Semír s nohou na plynu spolu s Tomem uháněl ve svém BMW, už aby byli na místě.
" Paní Schwarzová, kde je váš syn Max?" ptal se Tom. " já nevím tady se už dlouho neukázal,ale možná, že je na chatě". Tak to byla trefa do černého. ..
Elena seděla u okna na klíně houpala malého. Byla tady jak v kleci, z očí se jí každou chvíli hrnuly slzy." Můj Tome, kde jsi tak dloho."…
Tou dobou už jelo BMW po lesní cestě. " Musíme být opatrní", otočil se k Tomovi Semír, a zaparkoval auto. K chatě se vypravili pěšky, potichu jako myšky. Schovaní za chatou uslyšeli motor terénního auta, to přijížděl Max..Max vystoupil z auta a rozhlížel se kolem, jako by něco tušil. " Semíre, jdeme na to", " Ne Tome, teď je to nebezpečné, pro Elenu i malého, jestli tu jsou, počkáme až vyjde z chaty." Tom uslyšel pláč malého Bruna, teď je jisté, že jsou u cíle. A skutečně po chvíli vyšel Max z chaty, pečlivě zamkl dveře a šel ke svému autu. " Teď Tome, teď je ta pravá chvíle, " zavelel Semír . A to už měl překvapený Max na rukou želízka. Semír se rozhížel kolem po Tomovi, ale ten už seděl u své Eleny a svého malého brečícího štěstí. Ostatně i Tomovi se řinuly z očí slzy, slzy štěstí.
Po Semírově upozornění odváželi kolegové z kriminálky Maxe do vyšetřovací vazby. ….
" Pojď už bude všechno dobré, za chvíli budeš ve svém opravdovém domově, ty můj drobečku," bral Tom něžně do náruče synka.
" Max stráví nějaký rok za mřížemi, za únos a za omezování osobní svobody, " prohodil jen tak Semír, když se chystali na slíbenou návštěvu k Tomovi. " Jo, Semíre nezapomeň dárek pro Bruna, ukazovala Andrea na velikého medvěda…
Tomova rodinka byla v pohodě, Andrea chovala malého Bruna, který jí usínal v náručí.
" Ale sluší jí to Semire ," mrkl Tom na Semíra. " No jo bude to pěkná maminka," a Semír se přitulil ke své ženě….
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rebecca Rebecca | 18. prosince 2010 v 12:45 | Reagovat

náádhera Boženko...To vyprávění nemá chybu,udělej těch příběhů víc..Velice by mě potěšilo vyprávění dílu NÁVRAT (COMEBACK) a NA ŽIVOT A NA SMRT...je to úža jakej máš web :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama